Utíkej

1. Slon

N.Bilincová/N.Bilincová  2:44

V Libušský ulici hned jak se setmí
podivný věci začnou se dít
podivný znamení srdce je neklidný
prej že má jít - prej že má jít

Na slona usedá řítí se nocí
podivný zjevení pro ty co kolem jdou
hned jak se rozední vychází z domu
maličký úředník se svou aktovkou
Ten slon je vzpomínka na noci bez viny
a i když na útěku všechno's měl před sebou
chtěl by ses vrátit k týhletý chvíli
však tíhu musíš nést na kolenou

Takto podivně jeli blouznivou
a úžas budící nocí, po bídných cestách
pod lehce zamlženým měsícem, kolem spících osad
a obcí, jeli až hrozivě rychle.
Ten slon se bezpečným krokem vyhýbal
každému kameni, proklouzl kolem každé překážky.
Tu a tam zahlédl nějaký sedlák
onu ohromnou hmotu,
pro něho nepochopitelnou,
jejíž obrysy se rozplývaly do mlžných cárů
a tím se ještě zvětšovaly.
Kdo to viděl, domníval se že nadchází konec světa,
vrávoravě odklopýtal stranou,
někdo našel sílu udělat kříž
nebo blábolil prosby o pomoc dobrých duchů,
jiným z rozplizlého obrazu pádící obludy zamrzla ústa,
jako by strnula v křeči.
Také noční zvěř na lukách a v lesích
byla zachvácena hrůzou a prchala do zmol a mlází.
Psi zlostně a úzkostně vyli,
a z jedné té vesnice se za cestujícími
rozezněl na poplach zvon.

2. Vodopády

P.Slabá/P.Slabá  3:28

Slyším to v rádiu, všichni si to zpívaj'
melodii modrou, melodii tesknou a temnou
a já vám slibuju,
že ji zaslechnete v každý větě,
že ji uvidíte a pochopíte
v každým činu, kterej kdo udělal.

V hospodách před půlnocí
je už ve všech srdcích,
někdo ji slyší jako zvon půllitru
a někdo jako šumot větru.
A pak se potácíme opilí domů,
chytáme se letících stromů
a zatím chceme být tam,
to jenom chceme být tam.

Vem mě k vodopádu, hory modrý vody
padají na zem a tříští se

3. Palác smutku

P.Slabá/P.Slabá  3:09

Smutek doma mám
co s ním udělám
postavím si z něj hrad
a zavřu se tam

z týhle podivný stavby
už se tyčej černý hradby
nikomu nevěřím
stavím hrad bez dveří

tohle je palác smutku
beznaděj mně podává ruku
co dělat přijímám
s ní se chodbama toulám

a pak otevřu všechna okna dokořán
a zoufalství mně půjčí křídla
poslední svůj čin dokonám
do černý noci odlítám

4. Černý machři

M.Míková/M.Míková  2:02

Černý machři v metru vylézají z díry
machři v černým svetru honěj netopýry
jogurt vypad z tašky černý machři v metru
rozbily se flašky machři v černým svetru

skříp mě turniket machři v černým svetru
to mám teda zase pech černý machři v metru
přes skla černých brýlí schody mi podjely
lezou z každý díry nosej černý kabely

černý machři v metru strachy padám na zem
machři v černým svetru to jsem teda blázen
chyt jsem ruční brzdu všichni to viděli
machři v černým svetru po schodech se kouleli

5. Lampa

H.Řepová/H.Řepová  2:56

Pochoduje mi tep v uchu
po stěnách z lampy běhá stín
lampa je venku a tma je tady
uvnitř je strach a venku je smích

Co se smí říct a co už bolí
kolik kdo snese a kdo je zlý
říkat jen pravdu lampa zhasla
uvnitř je strach a venku smích